Víkend utekl hrozně rychle a byla tu zase škola, ale já jsem se nějak nedokázala soustředit. V sobotu jsem se večer procházela a potkala jsem se s Kishem. Nejdřív jsme si jen tak opatrně povídali, ale potom došlo i na pár vášnivých polibků. Dokonce mi i půjčil bundu, protože mi byla trochu zima a on byl jako kamna. Byla jsem šťastná.
"Na co zase myslíš?" zeptal se mě nervózně Minami a zatřásl se mnou. Podívala jsem se na něj a chvilku mi trvalo, než jsem se vrátila do reality. "To už je přestávka?" zamumlala jsem.
"Ano, je. Můžeš mi vysvětlit, proč si dostala jedna mínus z matematiky? To se ti vůbec nepodobá!"
"To se rodičům asi nebude líbit, viď?" usmála jsem se.
"Rio, nenuť mě to z tebe dostat po zlém. Z plesu si zmizela a teď si mimo. Řekni mi, CO se sakra stalo!"
"Asi se naučím lítat!"řekla jsem naprosto vážně.
Minamimu zacukalo obočí a potom se postavil. "Pojď se mnou!"
"Mě se nechce."
"Já jsem se ale neptal!"
"Ale mohl by ses ptát."
"Rio!" zavrčel. Potom mě vytáhl na nohy a odvlekl mě na chodbu. Zamračila jsem se, ale nevytrhla jsem se mu, opravdu jsem byla nějak mimo.
"Co se děje?" zeptal se na oko klidně a podíval se mi do očí.
Pokrčila jsem rameny. "Jsem prostě šťastná, tak asi tolik nepřemýšlím."
"Ale tohle nejsi ty, normálně bys takový záseky neměla," zamumlal. Viděla jsem, jak se v jeho očích odráží zoufalství. Nevěděl, co se mnou.
"Promiň mi to, zlato. Já se dám zase do kupy, slibuju. Prostě jsem jen asi konečně opravdu šťastná. Ne, že bych nebyla už dřív, ale tohle je takový jiný, chápeš jak to myslím?"
Zavrtěl hlavou, ale potom se usmál. "Já doufám, že se dáš opravdu do pořádku, jinak bych ti s tím musel pomoct, a to bys asi nebyla zrovna nadšená."
"To rozhodně nebyla, ty seš hroznej sadista, když na to přijde!"
"Tak co tu rešíte? Proč si mi psal tak vyplašenou smsku?" ozvala se za Minamim Akira. Oba jsme se na ní podívali, i když já trochu nechápavě.
"Vyplašenou smsku?" zeptala jsem se.
"No, prostě jsem si nevěděl rady, tak jsem napsal našemu profíkovi," podrbal se na hlavě. Všimla jsem si, že za Akirou stojí Andrew. Nevím proč, ale přišlo mi to hrozně vtipný. Každej za někým stál. Vláček.
"Vypadá zhuleně," poznamenala Akira a kývla na mě.
"No, to bych do pusy nedala," zašklebila jsem se. Ale stejně by mě zajímalo, jaký to vlastně je. Budu se muset asi zeptat Sany, protože zkoušet to vážně nechci.
"Tak v čem je problém?" zeptal se Andrew.
"Nikde není problém, jo? Prostě někdy nemám den, tak z toho nedělejte vědu," usmála jsem se. "Já se zase srovnám, tak to prostě ignorujte."
•
"Hej kámo seš poslední dobou takovej divnej,"řekl Katsu a drcnul do svého nejlepšího kamaráda. Bylo mu to divné, protože už se nějakou dobu s nikým nepoprali.
"Hm?"
"Hej posloucháš mě vůbec?!"
"Jasně, promiň." Kisho se narovnal a podíval se Katsuovi do očí. "Jen jsem se zamyslel, to se občas stane i v těch lepších rodinách."
"Jako bys zrovna ty patřil do nějaký lepší rodiny, co?"
"Jako by někdo z nás patřil do lepší rodiny."
"Já jednou budu," ozvalo se za nimi.
"Pán se jednou za uherskej rok objevil ve škole?" zašklebil se Katsu. Je pravda, že Yoshiro s nimi chodí na všechny akce, ale škola ho nikdy moc nebrala.
"Jasně, moje nejnovější milenka si myslí, že vzdělání je důležitý. Miluju starší ženy, maj prachy, ale ještě se nestačily zbavit té roztomilé najivity z mládí," zasmál se příchozí.
"Mluvíš, jako by jí bylo nejméně 60," poznamenal Kisho.
"Vlastně je jí 26, ale i to je o dost víc, než je mě."
"Kde chodíš na takový kočky? Taky bych si rád zase jednou pořádně zaje-" Katsu byl přerušen hlasitým zakašláním procházejícího profesora.
"Tak tohle se nepovede každej den," rozesmál se Yoshiro. I Kishovi cukaly koutky, ale ten to bravůrně zamaskoval. Začal předstírat hluboký kašel.
"Chováte se jako puberťáci," zavrčel Katsu.
"Tak jinak, kde se flákaj ty dva?" zeptal se Kisho, když se uklidnil. Yoshiro jen pokrčil rameny se slovy: "Já nevím, naposled jsem je viděl, když byl ten školní ples nebo co to bylo, možná jsme tam měli alespoň zajít."
"Taky nevím, ale to mi připomíná, že jsem se chtěl zeptat, kam jsi předtím tak rychle odešel, když se začalo mluvit o plesu. Co nám k tomu řekneš Kisho?" zamračil se Katsu.
Kisho se vyhýbavě usmál a kluci po sobě střelili zvláštním pohledem. "Prostě jsem si potřeboval něco zařídit, nic vám do toho není. Bylo to důležitý, jasný? Neptejte se na takový kraviny. Domluvím nějakou rvačku a pořádně jim to nandáme, jo?"
"Jasně, to bude nejlepší, kámo," zamumlal Yoshiro.
Katsu nic neřekl a jen se stále mračil. Mrzelo ho, že mu kámoš něco tak moc nechce říct. Znali se už od mala a nikdy před sebou neměli velký tajemství. Cejtil, že tohle něco vělkýho bude, ale nevěděl, co by si pod tím měl představit.
•
"Ten ples byl fajn, ne?" zasmála se Maiki a pověsila se Renovi kolem krku. Ten jí spokojeně objal a políbil jí do vlasů.
"Celá záříš a furt o tom meleš," zavrčela Ewilan. "Ale musím uznat, že to nebylo zas tak strašný," zamumlala.
Zef se zasmál a podíval se na svojí drahou polovičku. "Hlavně, žes na to pořád nadávala, ale Maiki ti říkala, že se ti to bude líbit. Myslím, že i já jsem si to docela užil."
"No nejvíc si to z nás užil asi Kath, ale ten by to nepřiznal. Furt na tu holku nadává, ale když si myslí, že ho nikdo nevidí, tak si pořád kontroluje mobil. Asi se nám náš leader zamiloval," uchechtl se Ren.
"Už bylo na čase, třeba to teď aspoň nebude takovej mrzout," vyplázla na něj jazyk Maiki.
"Kdy byl Kath mrzout?" zeptal se tiše Zef.
•
"Tak co ten tvůj objev?" zeptala jsem se Akiry, když skončila škola. Andrew s Minamim se někam vypařili, takže jsme si mohly v klidu popovídat.
"Je skvělej, píšeme si smsky a tak. Mám pocit, že jsem se možná opravdu zamilovala, protože tenhle kluk prostě nedělá přesně to, co chci. To se mi na něm líbí," zasmála se kamarádka. "A co ty?"
"Coby? Já nic, mám se dobře," usmála jsem se. Nechtěla jsem jí zatím vykládat o Kishovi, protože mám pocit, že by nebyl zrovna nadšený. Cítila jsem se špatně, protože zrovna jí bych to řekla ráda. Chvilku se na mě zvláštně dívala a potom mávla rukou, jakoby pochopila, že o něčem nechci mluvit.
"Tak si půjdeme někam dát pořádnej žvanec, ne? Mám hlad a ve tři musím být před kašnou na náměstí. Nechci, aby mi na rande kručel žaludek."
"Třeba by mu to připadalo sexy. Co když má rád divný holky?" rýpla jsem se. Akira se na oko urazila, ale potom se rozesmála.
"Hej a na mě nepočkáte?" doběhla nás Sany. Zasmály jsme se a pokrčily jsme rameny. "Chceš si s náma dát nějakej pořádnej oběd?"
"Jasně, jinak bych za váma neběžela od školy jako idiot, né? Ten můj má ještě dvě hodiny, tak stejně nemám co dělat. Potom budu s ním."